Click ↓ on your preferred language to read on!

विचारसागरः/ vichArasAgaraH/ vicārasāgaraḥவிசாரஸாகர: 

                             

Page 342

(४८९) तत्वदृष्टेर्देशकालाद्यनपेक्षो देहपातः –

इत्थं कञ्चित्कालं तत्र तत्र सञ्चारम् कृत्वा सम्यग्ज्ञानवान् तत्वदृष्टिः प्रारब्ध भोगं बुभुजे। ततस्तत्प्राणास्तत्रैव लिल्युः। प्रारब्धभोगानन्तरं ज्ञानिनां प्राणानां कुत्रापि गमनाभावात्, तत्वदृष्टेः प्राणोऽपि स्वोपादान एव लीनोऽभूदिति उक्तं भवति।

(१) ज्ञानिनां शरीरत्यागार्थं न कालविशेषादिनियमापेक्षाऽस्ति। उत्तरायणे अथवा दक्षिणायने तेषां शरीरपातः सम्भवेत्। सर्वथाप्यसौ मुक्त एव।

(२) तथा देशविशेष नियमाक्षेपापि नास्ति। काश्यादिपुण्यदेशेषु वा, अत्यन्तमलिनदेशेषु वा ज्ञानिनां देहपातः सम्भवेत्। सर्वर्थाप्यसौ मुक्त*१* एव।

(३) तथा, आसननियमापेक्षापि नास्ति। भूमौ वा स्वसाने वा सिद्धासने वा स्थित्वा देहपातः सम्भवेत्। सर्वथाप्यसौ मुक्त एव।

(४) तथैव, सावधानमनाः ब्रह्मध्यानेन रोगादिना  व्याकुलितान्तःकरणो हाहेति विलपनेन वा देहं त्यजेत्। सर्वथाप्यसौ मुक्त एव। यदैव ज्ञानिनो ज्ञानेनाज्ञानं निवर्तते, तदैव स ज्ञानी मुक्तो *२* भवति।

एवं ज्ञानिनो विदेहमुक्तौ न देशकालासनादिनियमापेक्षाऽस्ति। यथैव ज्ञानिनो देहपाते देशकालाद्यपेक्षा नास्ति, तथैव ज्ञानोत्पत्तिसाधने श्रवणादावपि देशकालाद्यपेक्षा नास्त्यैव। उपासकस्य तु देशकालाद्यपेक्षा स्यादेव।

(४९०) अत्राक्षेपसमाधाने ।

भीष्मादयो ज्ञानिनः स्मर्यन्ते। तत्र भीष्मस्तूत्तरायणं विना कुतः प्राणान्न

———————————————————————————

*१*  अत्रायं साम्प्रदायिकः श्लोकः –

काश्यां वा ज्ञानिनो देहश्चण्डालस्य गृहेऽपि वा ।

ज्ञानक्षणे भ्रान्तिहानेर्ज्ञानी मुक्तो हि सर्वथा ॥ इति॥

*२* अयमेवार्थः पञ्चदश्यां श्रीविद्यारण्यकृतौ भूतविवेके उक्तः

 

नीरोग उपविष्टो वा रुग्णो वा विलुठन् भुवि ।

मूर्च्छितो वा त्यजत्वेषः प्राणान् भ्रान्तिर्न सर्वथा ॥ (१०३)

दिने दिने स्व्प्नसुप्त्योरधीते विस्मृतेऽप्ययम्।

परेद्युर्नानधीतः स्यात् तद्वद्विद्या न नश्यति ॥ (१०७)

प्रमानोत्पादिता विद्या प्रमाणं प्रबलं विना।

न नश्यति न वेदान्तात् प्रबलं मानमीक्ष्यते ॥ (१०८) इति॥

 

Top

 

Page 342

(489) tatvadR^iShTerdeshakAlAdyanapekSho dehapAtaH –

itthaM ka~nchitkAlaM tatra tatra sa~nchAram kR^itvA samyagGYAnavAn tatvadR^iShTiH prArabdha bhogaM bubhuje. tatastatprANAstatraiva lilyuH. prArabdhabhogAnantaraM GYAninAM prANAnAM kutrApi gamanAbhAvAt, tatvadR^iShTeH prANo.api svopAdAna eva lIno.abhUditi uktaM bhavati.

(1) GYAninAM sharIratyAgArthaM na kAlavisheShAdiniyamApekShA.asti. uttarAyaNe athavA dakShiNAyane teShAM sharIrapAtaH sambhavet. sarvathApyasau mukta eva.

(2) tathA deshavisheSha niyamAkShepApi nAsti. kAshyAdipuNyadesheShu vA, atyantamalinadesheShu vA GYAninAM dehapAtaH sambhavet. sarvarthApyasau mukta*1* eva.

(3) tathA, AsananiyamApekShApi nAsti. bhUmau vA svasAne vA siddhAsane vA sthitvA dehapAtaH sambhavet. sarvathApyasau mukta eva.

(4) tathaiva, sAvadhAnamanAH brahmadhyAnena rogAdinA  vyAkulitAntaHkaraNo hAheti vilapanena vA dehaM tyajet. sarvathApyasau mukta eva. yadaiva GYAnino GYAnenAGYAnaM nivartate, tadaiva sa GYAnI mukto *2* bhavati.

evaM GYAnino videhamuktau na deshakAlAsanAdiniyamApekShA.asti. yathaiva GYAnino dehapAte deshakAlAdyapekShA nAsti, tathaiva GYAnotpattisAdhane shravaNAdAvapi deshakAlAdyapekShA nAstyaiva. upAsakasya tu deshakAlAdyapekShA syAdeva.

(490) atrAkShepasamAdhAne .

bhIShmAdayo GYAninaH smaryante. tatra bhIShmastUttarAyaNaM vinA kutaH prANAnna

———————————————————————————

*1*  atrAyaM sAmpradAyikaH shlokaH –

kAshyAM vA GYAnino dehashchaNDAlasya gR^ihe.api vA .

GYAnakShaNe bhrAntihAnerGYAnI mukto hi sarvathA .. iti..

*2* ayamevArthaH pa~nchadashyAM shrIvidyAraNyakR^itau bhUtaviveke uktaH –

 

nIroga upaviShTo vA rugNo vA viluThan bhuvi .

mUrchChito vA tyajatveShaH prANAn bhrAntirna sarvathA .. (103)

dine dine svpnasuptyoradhIte vismR^ite.apyayam.

paredyurnAnadhItaH syAt tadvadvidyA na nashyati .. (107)

pramAnotpAditA vidyA pramANaM prabalaM vinA.

na nashyati na vedAntAt prabalaM mAnamIkShyate .. (108) iti..

Top

 
 

Page 342

(489) tatvadṛṣṭerdeśakālādyanapekṣo dehapātaḥ –

itthaṃ kañcitkālaṃ tatra tatra sañcāram kṛtvā samyagjñānavān tatvadṛṣṭiḥ prārabdha bhogaṃ bubhuje. tatastatprāṇāstatraiva lilyuḥ. prārabdhabhogānantaraṃ jñānināṃ prāṇānāṃ kutrāpi gamanābhāvāt, tatvadṛṣṭeḥ prāṇo’pi svopādāna eva līno’bhūditi uktaṃ bhavati.

(1) jñānināṃ śarīratyāgārthaṃ na kālaviśeṣādiniyamāpekṣā’sti. uttarāyaṇe athavā dakṣiṇāyane teṣāṃ śarīrapātaḥ sambhavet. sarvathāpyasau mukta eva.

(2) tathā deśaviśeṣa niyamākṣepāpi nāsti. kāśyādipuṇyadeśeṣu vā, atyantamalinadeśeṣu vā jñānināṃ dehapātaḥ sambhavet. sarvarthāpyasau mukta*1* eva.

(3) tathā, āsananiyamāpekṣāpi nāsti. bhūmau vā svasāne vā siddhāsane vā sthitvā dehapātaḥ sambhavet. sarvathāpyasau mukta eva.

(4) tathaiva, sāvadhānamanāḥ brahmadhyānena rogādinā  vyākulitāntaḥkaraṇo hāheti vilapanena vā dehaṃ tyajet. sarvathāpyasau mukta eva. yadaiva jñānino jñānenājñānaṃ nivartate, tadaiva sa jñānī mukto *2* bhavati.

evaṃ jñānino videhamuktau na deśakālāsanādiniyamāpekṣā’sti. yathaiva jñānino dehapāte deśakālādyapekṣā nāsti, tathaiva jñānotpattisādhane śravaṇādāvapi deśakālādyapekṣā nāstyaiva. upāsakasya tu deśakālādyapekṣā syādeva.

(490) atrākṣepasamādhāne .

bhīṣmādayo jñāninaḥ smaryante. tatra bhīṣmastūttarāyaṇaṃ vinā kutaḥ prāṇānna

———————————————————————————

*1*  atrāyaṃ sāmpradāyikaḥ ślokaḥ –

kāśyāṃ vā jñānino dehaścaṇḍālasya gṛhe’pi vā .

jñānakṣaṇe bhrāntihānerjñānī mukto hi sarvathā .. iti..

*2* ayamevārthaḥ pañcadaśyāṃ śrīvidyāraṇyakṛtau bhūtaviveke uktaḥ –

 

nīroga upaviṣṭo vā rugṇo vā viluṭhan bhuvi .

mūrcchito vā tyajatveṣaḥ prāṇān bhrāntirna sarvathā .. (103)

dine dine svpnasuptyoradhīte vismṛte’pyayam.

paredyurnānadhītaḥ syāt tadvadvidyā na naśyati .. (107)

pramānotpāditā vidyā pramāṇaṃ prabalaṃ vinā.

na naśyati na vedāntāt prabalaṃ mānamīkṣyate .. (108) iti..

 

Top

Page 342

(489) தத்வத்³ருஷ்டேர்தே³ஶகாலாத்³யனபேக்ஷோ தே³ஹபாத

இத்த²ம் கஞ்சித்காலம் தத்ர தத்ர ஸஞ்சாரம் க்ருத்வா ஸம்யக்³ஜ்ஞானவான் தத்வத்³ருஷ்டி ப்ராரப்³போ³ம் பு³புஜே. ததஸ்தத்ப்ராணாஸ்தத்ரைவ லில்யு. ப்ராரப்³போகா³னந்தரம் ஜ்ஞானினாம் ப்ராணானாம் குத்ராபி க³மநாபாவாத், தத்வத்³ருஷ்டே ப்ராணோ(அ)பி ஸ்வோபாதா³ன ஏவ லீனோ(அ)பூதி³தி உக்தம் பவதி.

(1) ஜ்ஞானினாம் ஶரீரத்யாகா³ர்த²ம் ந காலவிஶேஷாதி³நியமாபேக்ஷா(அ)ஸ்தி. உத்தராயணே அத²வா த³க்ஷிணாயனே தேஷாம் ஶரீரபாத ஸம்பவேத். ஸர்வதா²ப்யஸௌ முக்த ஏவ.

(2) ததா² தே³ஶவிஶேஷ நியமாக்ஷேபாபி நாஸ்தி. காஶ்யாதி³புண்யதே³ஶேஷு வா, அத்யந்தமலினதே³ஶேஷு வா ஜ்ஞானினாம் தே³ஹபாத ஸம்பவேத். ஸர்வர்தா²ப்யஸௌ முக்த*1* ஏவ.

(3) ததா², ஆஸனநியமாபேக்ஷாபி நாஸ்தி. பூமௌ வா ஸ்வஸானே வா ஸித்³தாஸனே வா ஸ்தி²த்வா தே³ஹபாத ஸம்பவேத். ஸர்வதா²ப்யஸௌ முக்த ஏவ.

(4) ததை², ஸாவதானமனா ப்³ரஹ்மத்யானேன ரோகா³தி³னா  வ்யாகுலிதாந்தகரணோ ஹாஹேதி விலபனேன வா தே³ஹம் த்யஜேத். ஸர்வதா²ப்யஸௌ முக்த ஏவ. யதை³வ ஜ்ஞானினோ ஜ்ஞானேனாஜ்ஞானம் நிவர்ததே, ததை³வ ஸ ஜ்ஞானீ முக்தோ *2* வதி.

ஏவம் ஜ்ஞானினோ விதே³ஹமுக்தௌ ந தே³ஶகாலாஸநாதி³நியமாபேக்ஷா(அ)ஸ்தி. யதை²வ ஜ்ஞானினோ தே³ஹபாதே தே³ஶகாலாத்³யபேக்ஷா நாஸ்தி, ததை²வ ஜ்ஞானோத்பத்திஸாதனே ஶ்ரவணாதா³வபி தே³ஶகாலாத்³யபேக்ஷா நாஸ்த்யைவ. உபாஸகஸ்ய து தே³ஶகாலாத்³யபேக்ஷா ஸ்யாதே³வ.

(490) அத்ராக்ஷேபஸமாதானே .

பீஷ்மாத³யோ ஜ்ஞானின ஸ்மர்யந்தே. தத்ர பீஷ்மஸ்தூத்தராயணம் வினா குத ப்ராணான்ன

———————————————————————————

*1*  அத்ராயம் ஸாம்ப்ரதா³யிக ஶ்லோக

காஶ்யாம் வா ஜ்ஞானினோ தே³ஹஶ்சண்டா³லஸ்ய க்³ருஹே(அ)பி வா .

ஜ்ஞானக்ஷணே ப்ராந்திஹானேர்ஜ்ஞானீ முக்தோ ஹி ஸர்வதா² .. இதி..

*2* அயமேவார்த² பஞ்சத³ஶ்யாம் ஶ்ரீவித்³யாரண்யக்ருதௌ பூதவிவேகே உக்த

நீரோக³ உபவிஷ்டோ வா ருக்³ணோ வா விலுட²ன் புவி .
மூர்ச்சி²தோ வா த்யஜத்வேஷ ப்ராணான் ப்ராந்திர்ன ஸர்வதா² .. (103)
தி³னே தி³னே ஸ்வ்ப்னஸுப்த்யோரதீதே விஸ்ம்ருதே(அ)ப்யயம்.
பரேத்³யுர்னானதீ ஸ்யாத் தத்³வத்³வித்³யா ந நஶ்யதி .. (107)
ப்ரமானோத்பாதி³தா வித்³யா ப்ரமாணம் ப்ரப³லம் வினா.
ந நஶ்யதி ந வேதா³ந்தாத் ப்ரப³லம் மானமீக்ஷ்யதே .. (108) இதி..

 

Top