Click ↓ on your preferred language to read on!
विचारसागरः/ vichArasAgaraH/ vicārasāgaraḥ/ விசாரஸாகர:
Page 343
जहौ इति चेत्। श्रुणु। भीष्मादयो ह्याधिकारिकाः पुरुषाः। ते च उपासकानामुपदेशार्थमेव देशकालविशेषप्रतीक्षां चक्रुः।
वसिष्ठभीष्मादीनामाधिकारिकपुरुषत्वात्तेषामनेकानि जन्मानि अभवन्। आधिकारिकपुरुषाणामेककल्पपर्यन्तं प्रारब्धमवतिष्ठते। अन्तरेण कल्पावसानं न तेषां विदेहमोक्षो भवति। कल्पान्तरालकाल एव तेषामनेकानि जन्मानीच्छावशाज्जायन्ते। तथापि आत्मस्वरूपे जन्ममरणादिवत्वभ्रान्तिः न तेषां सम्भवति। तस्माज्जीवन्मुक्ता एव ते। तेषां व्यवहारः सर्वोऽपि परोपदेशनिमित्त एव। ज्ञानिनां व्यवहारे नान्यः कोऽपि नियमोऽस्ति। अनेनैवाभिप्रायेण तत्वदृष्टेर्देहपाते देशकालासनादीनामन्यतमदपि नोक्तम्।
(४९१) अदृष्टेर्देशकालाद्यपेक्षो देहपातः —
द्वितीयः शिष्यस्त्वदृष्टिर्गङ्गातीरे एव शुभस्थाने एकान्ते सुपवित्रे च देशे ब्रह्मध्यानेन त्यक्त्वा स्वं देहं प्रागुक्तेनोत्तरायणमार्गेण ब्रह्मलोकं गत्वा क्रमेण ब्रह्मीभूय निरतिशयमानन्दमवाप। उत्तमेषु देशेषु, उत्तरायणादिषूत्तमेषु कालेषु वा यदा शरीरमुपासकः परित्यजति, तदैव उपासना फलिष्यति।
यद्यपि ज्ञानिनो मरणसमये ज्ञेयस्मृतिमत्वाद्यपेक्षा नास्ति। तथापि उपासकस्य तदा ध्येयादिस्वरूपस्मरणापेक्षा वर्तते।
(१) यो यादृशध्येयविषयकं ध्यानं पूर्वमसकृदकरोदुपासकः तस्य तादृशध्येयविषयकस्मृतावन्ततः सत्यामेव उपासनाफलं सिद्ध्यति।
(२) यथोपासकस्यान्तकाले ध्येयस्मृतिरपेक्ष्यते, तथा ध्येयब्रह्मप्राप्तये पञ्चमतरङ्गोक्तमार्गचिन्तनमपेक्ष्यते। मार्गचिन्तनस्याप्युपासनाङ्गत्वात्। ज्ञानार्थे श्रवणादौ देशकालासनाद्यपेक्षा नास्ति। ध्याने तु उत्तमदेशनिरन्तरकालसिद्धाद्यासनप्रभृतीनामपेक्षा वर्तत एव। तस्मादेवादृष्टेरुत्तमदेशभूत गङ्गातीरस्थितिः, तत्रैवैकान्ते निरन्तरब्रह्मध्यानं देहत्यागश्च कथितः।
(आ- ४९२-५०२) तर्कदृष्टेर्निश्चयः —-
(४९२) अष्टादश विद्यास्थानानि सर्वाण्यपि च शास्त्राणि ब्रह्म ज्ञानहेतुभूतानि —-
Top ↑
Page 343
jahau iti chet. shruNu. bhIShmAdayo hyAdhikArikAH puruShAH. te cha upAsakAnAmupadeshArthameva deshakAlavisheShapratIkShAM chakruH.
vasiShThabhIShmAdInAmAdhikArikapuruShatvAtteShAmanekAni janmAni abhavan. AdhikArikapuruShANAmekakalpaparyantaM prArabdhamavatiShThate. antareNa kalpAvasAnaM na teShAM videhamokSho bhavati. kalpAntarAlakAla eva teShAmanekAni janmAnIchChAvashAjjAyante. tathApi AtmasvarUpe janmamaraNAdivatvabhrAntiH na teShAM sambhavati. tasmAjjIvanmuktA eva te. teShAM vyavahAraH sarvo.api paropadeshanimitta eva. GYAninAM vyavahAre nAnyaH ko.api niyamo.asti. anenaivAbhiprAyeNa tatvadR^iShTerdehapAte deshakAlAsanAdInAmanyatamadapi noktam.
(491) adR^iShTerdeshakAlAdyapekSho dehapAtaH —
dvitIyaH shiShyastvadR^iShTirga~NgAtIre eva shubhasthAne ekAnte supavitre cha deshe brahmadhyAnena tyaktvA svaM dehaM prAguktenottarAyaNamArgeNa brahmalokaM gatvA krameNa brahmIbhUya niratishayamAnandamavApa. uttameShu desheShu, uttarAyaNAdiShUttameShu kAleShu vA yadA sharIramupAsakaH parityajati, tadaiva upAsanA phaliShyati.
yadyapi GYAnino maraNasamaye GYeyasmR^itimatvAdyapekShA nAsti. tathApi upAsakasya tadA dhyeyAdisvarUpasmaraNApekShA vartate.
(1) yo yAdR^ishadhyeyaviShayakaM dhyAnaM pUrvamasakR^idakarodupAsakaH tasya tAdR^ishadhyeyaviShayakasmR^itAvantataH satyAmeva upAsanAphalaM siddhyati.
(2) yathopAsakasyAntakAle dhyeyasmR^itirapekShyate, tathA dhyeyabrahmaprAptaye pa~nchamatara~NgoktamArgachintanamapekShyate. mArgachintanasyApyupAsanA~NgatvAt. GYAnArthe shravaNAdau deshakAlAsanAdyapekShA nAsti. dhyAne tu uttamadeshanirantarakAlasiddhAdyAsanaprabhR^itInAmapekShA vartata eva. tasmAdevAdR^iShTeruttamadeshabhUta ga~NgAtIrasthitiH, tatraivaikAnte nirantarabrahmadhyAnaM dehatyAgashcha kathitaH.
(A- 492-502) tarkadR^iShTernishchayaH —-
(492) aShTAdasha vidyAsthAnAni sarvANyapi cha shAstrANi brahma GYAnahetubhUtAni —-
Page 343
jahau iti cet. śruṇu. bhīṣmādayo hyādhikārikāḥ puruṣāḥ. te ca upāsakānāmupadeśārthameva deśakālaviśeṣapratīkṣāṃ cakruḥ.
vasiṣṭhabhīṣmādīnāmādhikārikapuruṣatvātteṣāmanekāni janmāni abhavan. ādhikārikapuruṣāṇāmekakalpaparyantaṃ prārabdhamavatiṣṭhate. antareṇa kalpāvasānaṃ na teṣāṃ videhamokṣo bhavati. kalpāntarālakāla eva teṣāmanekāni janmānīcchāvaśājjāyante. tathāpi ātmasvarūpe janmamaraṇādivatvabhrāntiḥ na teṣāṃ sambhavati. tasmājjīvanmuktā eva te. teṣāṃ vyavahāraḥ sarvo’pi paropadeśanimitta eva. jñānināṃ vyavahāre nānyaḥ ko’pi niyamo’sti. anenaivābhiprāyeṇa tatvadṛṣṭerdehapāte deśakālāsanādīnāmanyatamadapi noktam.
(491) adṛṣṭerdeśakālādyapekṣo dehapātaḥ —
dvitīyaḥ śiṣyastvadṛṣṭirgaṅgātīre eva śubhasthāne ekānte supavitre ca deśe brahmadhyānena tyaktvā svaṃ dehaṃ prāguktenottarāyaṇamārgeṇa brahmalokaṃ gatvā krameṇa brahmībhūya niratiśayamānandamavāpa. uttameṣu deśeṣu, uttarāyaṇādiṣūttameṣu kāleṣu vā yadā śarīramupāsakaḥ parityajati, tadaiva upāsanā phaliṣyati.
yadyapi jñānino maraṇasamaye jñeyasmṛtimatvādyapekṣā nāsti. tathāpi upāsakasya tadā dhyeyādisvarūpasmaraṇāpekṣā vartate.
(1) yo yādṛśadhyeyaviṣayakaṃ dhyānaṃ pūrvamasakṛdakarodupāsakaḥ tasya tādṛśadhyeyaviṣayakasmṛtāvantataḥ satyāmeva upāsanāphalaṃ siddhyati.
(2) yathopāsakasyāntakāle dhyeyasmṛtirapekṣyate, tathā dhyeyabrahmaprāptaye pañcamataraṅgoktamārgacintanamapekṣyate. mārgacintanasyāpyupāsanāṅgatvāt. jñānārthe śravaṇādau deśakālāsanādyapekṣā nāsti. dhyāne tu uttamadeśanirantarakālasiddhādyāsanaprabhṛtīnāmapekṣā vartata eva. tasmādevādṛṣṭeruttamadeśabhūta gaṅgātīrasthitiḥ, tatraivaikānte nirantarabrahmadhyānaṃ dehatyāgaśca kathitaḥ.
(ā- 492-502) tarkadṛṣṭerniścayaḥ —-
(492) aṣṭādaśa vidyāsthānāni sarvāṇyapi ca śāstrāṇi brahma jñānahetubhūtāni —-
Page 343ஜஹௌ இதி சேத். ஶ்ருணு. பீ⁴ஷ்மாத³யோ ஹ்யாதி⁴காரிகா꞉ புருஷா꞉. தே ச உபாஸகாநாமுபதே³ஶார்த²மேவ தே³ஶகாலவிஶேஷப்ரதீக்ஷாம் சக்ரு꞉.
வஸிஷ்ட²பீ⁴ஷ்மாதீ³நாமாதி⁴காரிகபுருஷத்வாத்தேஷாமனேகானி ஜன்மானி அப⁴வன். ஆதி⁴காரிகபுருஷாணாமேககல்பபர்யந்தம் ப்ராரப்³த⁴மவதிஷ்ட²தே. அந்தரேண கல்பாவஸானம் ந தேஷாம் விதே³ஹமோக்ஷோ ப⁴வதி. கல்பாந்தராலகால ஏவ தேஷாமனேகானி ஜன்மாநீச்சா²வஶாஜ்ஜாயந்தே. ததா²பி ஆத்மஸ்வரூபே ஜன்மமரணாதி³வத்வப்⁴ராந்தி꞉ ந தேஷாம் ஸம்ப⁴வதி. தஸ்மாஜ்ஜீவன்முக்தா ஏவ தே. தேஷாம் வ்யவஹார꞉ ஸர்வோ(அ)பி பரோபதே³ஶநிமித்த ஏவ. ஜ்ஞானினாம் வ்யவஹாரே நான்ய꞉ கோ(அ)பி நியமோ(அ)ஸ்தி. அனேனைவாபி⁴ப்ராயேண தத்வத்³ருஷ்டேர்தே³ஹபாதே தே³ஶகாலாஸநாதீ³நாமன்யதமத³பி நோக்தம்.
(491) அத்³ருஷ்டேர்தே³ஶகாலாத்³யபேக்ஷோ தே³ஹபாத꞉ —
த்³விதீய꞉ ஶிஷ்யஸ்த்வத்³ருஷ்டிர்க³ங்கா³தீரே ஏவ ஶுப⁴ஸ்தா²னே ஏகாந்தே ஸுபவித்ரே ச தே³ஶே ப்³ரஹ்மத்⁴யானேன த்யக்த்வா ஸ்வம் தே³ஹம் ப்ராகு³க்தேனோத்தராயணமார்கே³ண ப்³ரஹ்மலோகம் க³த்வா க்ரமேண ப்³ரஹ்மீபூ⁴ய நிரதிஶயமானந்த³மவாப. உத்தமேஷு தே³ஶேஷு, உத்தராயணாதி³ஷூத்தமேஷு காலேஷு வா யதா³ ஶரீரமுபாஸக꞉ பரித்யஜதி, ததை³வ உபாஸனா ப²லிஷ்யதி.
யத்³யபி ஜ்ஞானினோ மரணஸமயே ஜ்ஞேயஸ்ம்ருதிமத்வாத்³யபேக்ஷா நாஸ்தி. ததா²பி உபாஸகஸ்ய ததா³ த்⁴யேயாதி³ஸ்வரூபஸ்மரணாபேக்ஷா வர்ததே.
(1) யோ யாத்³ருஶத்⁴யேயவிஷயகம் த்⁴யானம் பூர்வமஸக்ருத³கரோது³பாஸக꞉ தஸ்ய தாத்³ருஶத்⁴யேயவிஷயகஸ்ம்ருதாவந்தத꞉ ஸத்யாமேவ உபாஸனாப²லம் ஸித்³த்⁴யதி.
(2) யதோ²பாஸகஸ்யாந்தகாலே த்⁴யேயஸ்ம்ருதிரபேக்ஷ்யதே, ததா² த்⁴யேயப்³ரஹ்மப்ராப்தயே பஞ்சமதரங்கோ³க்தமார்க³சிந்தனமபேக்ஷ்யதே. மார்க³சிந்தனஸ்யாப்யுபாஸனாங்க³த்வாத். ஜ்ஞானார்தே² ஶ்ரவணாதௌ³ தே³ஶகாலாஸநாத்³யபேக்ஷா நாஸ்தி. த்⁴யானே து உத்தமதே³ஶநிரந்தரகாலஸித்³தா⁴த்³யாஸனப்ரப்⁴ருதீநாமபேக்ஷா வர்தத ஏவ. தஸ்மாதே³வாத்³ருஷ்டேருத்தமதே³ஶபூ⁴த க³ங்கா³தீரஸ்தி²தி꞉, தத்ரைவைகாந்தே நிரந்தரப்³ரஹ்மத்⁴யானம் தே³ஹத்யாக³ஶ்ச கதி²த꞉.
(ஆ- 492-502) தர்கத்³ருஷ்டேர்நிஶ்சய꞉ –—
(492) அஷ்டாத³ஶ வித்³யாஸ்தா²னானி ஸர்வாண்யபி ச ஶாஸ்த்ராணி ப்³ரஹ்ம ஜ்ஞானஹேதுபூ⁴தானி —-